Cestujeme po svém

Dnes ráno jsme vstali, jako obvykle, jako do práce, v 6:00 hodin. Už to asi jinak nebude, musíme být v plánované destinaci co nejdříve, abychom se vyhnuli návalům lidí, dychtících po krásné přírodě. Po snídani jsme vyrazili s Pažoutem do dnešní plánované destinace Veisssee s výstupem na kopeček Medelzkopf, 2761 m n.m. Převýšení téměř 1400 m. Počasí po ránu naznačovalo, že bude slunečno. Po dosažení výšky nad mraky se nám ukázalo azůro a ten kotouč na nebi nás zasáhl svou energií. Bylo jedno, zda jsme šli do kopce, nebo z kopce, působil na nás, jako bychom byli v sauně. Alespoň já se tak občas cítil. Ale slunce neslunce, stoupali jsme s občasným foto zastavením stále výš a výš, až jsme dosáhli plánovaného vrcholu vy výšce 2761 m n.m. Rozhled byl super. Sice byl občas narušen vírníky, kteří přepravovali materiál na stavbu hotelu o několik stovek metrů níže. Pokochali jsme se pohledem po okolí a vyrazili zpět. Trvalo nám to možná trochu déle, než nahoru, skaliska byla rozeklaná, bylo nutné kontrolovat každý krok, ale bylo to super. Jelikož jsme čas nijak neřešili, sestupovali jsme s rozvahou stále dolů. Někdy jsme sestoupili jen proto, abychom opět vystoupali nahoru. Jinak to nešlo. Po absolvování cca 16 500 m jsme dorazili do místa, kde jsme zanechali Pažouta a klikatou cestou jsme se vrátili zpět do našeho přechodného bydliště, Uttendorfu. Následovala večeře - hovězí na žampiónech s rýží a těstovinami, něco piva a jiných nezbytných tekutin, informování přátel a hajdy na kutě. Zítra opět do hor, tentokrát je naším cílem Grossglockner Str.