Peruníček 31.10.2018

Ráno raníčko jsme vstali a svá zavazadla v uzel zavázali. Po snídani jsme velké batohy naskládali do vyhrazené místnůstky hotelu. A stejně jako panna, i my vyrazili k jezeru, ale ne prát prádlo, aby nás lapil vodník, ale na jezero Titicaca na lodičce k ostrovu slunce. Po cca 2 hodinách, v době, kdy už byla panna lapena vodníkem, my vystoupili omámení výpary naftových motorů, na ostrov zaslíbený luně, tedy měsíci. Při prohlídce ruin nás upozornili na chrám slunečních panen. V čase naší návštěvy byl uvnitř chrámu vytvořen kruh vyžilých panen. Dle legend je právě místo slunečního a měsíčního ostrova místem počátku incké říše. Opět jsme se nalodili na páchnoucí bárku a vyrazili k ostrovu zasvěcenému velkému horkému kotouči, který se do nás celkem slušně opíral. Na sluneční ostrov jsme dorazili pod sluneční chrám. Tento byl zasvěcen pumě a hadu, dříve se v něm provádělo i obětování lidí, teď už "jen" 2x ročně obětování lam. Po procházce do kopce, bylo to náročné nejen z hlediska stoupání ale i teploty, jsme si dali po cervezu 0,62 l, nasedli do lodi a odjeli zpět do Copacabany. Následně jsme usedli do autobusku, odjeli na bolivijsko - peruánské hranice, překročili je a ocitli jsme se opět v Peru. Další autobusek - byl pěkný, útulný ale ten řidič byl nějakej divnej. Jel pomalu a nějak neznal cestu. Do Puna nás však nakonec dovezl, i hotel po poradě a jízdě v protisměru našel. Vystoupili jsme, ubytovali a šli něco zakousnout a potom spát.