Peruníček 30.10.2018
Dnes ráno jsme se probudili do slunného, avšak opět stěhovacího, dne. Po zabalení si svých zavazadel, jsme vyrazily na prohlídku v blízkosti se nacházející, ale turisty málo navštěvované jeskyně. Cesta k ní byla prašná, ale to je v současné době asi každá cesta v Bolívii. Od parkoviště jsme vystoupali ještě asi 200 nahoru k jeskyní, zaplatili a vstoupili do ní, těšít se, že se ochladíme. Opak byl pravdou. Nejen, že v jeskyni bylo teplo, ale také vysoká vlhkost. Jeskyně klesala a klesala a my se chovali tiše, abychom nevyplašili malé létající myši. Sestoupili jsme až pokud to šlo a narazili jsme na jezírko. Půjčili jsme si tedy plavidla, která byla kdysi šlapadly. Dnes už jsou jen na pohon pádly. Projeli jsme si jezírko, vrátili plavidla, vyšplhali jsme z jeskyně ven a odjeli zpět do Sorata. Na náměstí jsme lehce pojedli zeleninovou polévku - opět jako vždy super, prohlédli si spolustrávníky a náměstí a odešli na hostel, abychom se připravili k odjezdu. Auto přijelo, my se rozloučili se správcem a odjeli do Copacabany. Po ubytování v krásném hotelu jsme na doporučení Honzy vyrazili na večeři - pstruh na česneku. Byla to mňamka. Jelikož ryba musí plavat, spláchli jsme to pivem Pilsen. Byl čas, prohlédnout si městečko, tak jsme tak učinili. Trochu fotek, trocho nákupů a hajdy na kutě. Tak zase příště.