Cestujeme po svém

Milý deníčku – 27.10.2017 – dnes jsme vstávali s duněním moře za zády a s nadějí krásného dne. Již od východu žlutého kotouče bylo jeho okolí modré. Tato situace vydržela i přes snídani a i když foukal vítr od moře, bylo celkem teplo. V městečku Greymouth jsme navštívili zásobovací stanici, pořídili něco na naši obživu a vyrazili opět směrem na sever, jak je naším zvykem poslední dva dny. Naší zastávkou byla obec Punakaiki, ve které jsme měli možnost si prohlédnout tzv. palačinkové skály. Vypadají jako palačinky naskládané na sebe – dle mého názoru, názory se mohou lišit. Nevím, odkud by měla stříkat voda, jak je popisováno v průvodci. To by musela hladina moře stoupnout o několik metrů. I přes skutečnost, že vlny narážely na skály asi v desetimetrové hloubce, byl to překrásný pohled. Po prohlídce jsme pokračovali dál k městu Westport. V jeho blízkosti jsme navštívili oblast, kde se mají vyskytovat lachtani. Po krásné procházce – cca 90 minut – při super azurové obloze, jsme na několik uvedených zvířat narazili, ale bylo to dost daleko, či spíše hluboko. Na chodníčku, po kterém jsme se pohybovali, se co chvíli objevila jakási slepice – všichni jsme přesvědčení, že to byla ta legendární kiwi. Byla nebo nebyla – je to jedno, byla pěkná a na pekáč jsme ji nedostali. Po návratu z procházky jsme požili polévku, kterou Radek uvařil, jelikož se vrátil z procházky dříve. Po vyhodnocení, že obec Westport není, to co by nás mohlo zajímat, jsme pokračovali v našem výletu, ne již na sever, ale na severozápad. Nakonec jsme zaparkovali v tábořišti Lyell, jen několik málo kilometrů od obce Murchison. Tábořiště je to krásné, i když ne všem se náš úmysl zamlouvá. Nakonec jsme zůstali a šli se projít do lesa. A najednou Radek dostal nápad, že bychom si mohli nasbírat klacíky a rozdělat si ohníček a opéci si páreček (buřtíky tu nevedou). Od nápadu není daleko k uskutečnění, zejména když v tábořišti jsou vybudovaná ohniště. I snesli jsme dřívka z lesa, nalámali a zapálili ohníček. Dřevo bylo sice vlhké a jiné, než náš smrk ale nakonec se rozhořel a my jsme si mohli pochutnat na párečkách. Potom jsme ještě vytvořili alobalovou misku, vložili řadu potravin, zakryli a nechali dusit či péct. Co asi bylo obsahem misky ? No bylo to velmi chutné a hlavně, že jsme se s tím najedli. Po večeři ještě pivo a káva a spát. Dnešní den se celkem povedl, bylo super počasí, navštívili jsme řadu krásných míst a opékali si uzeninu nad ohníčkem. No řekni, není to fajn, opékat si uzeninu v přírodě na Novém Zélandu ?

Tak zase někdy …

S podporou www.true-travel.cz