Deníček 23.10.2017
Můj deníčku, dnes je 23.10.2017 a je to již více než týden, co jsme opustili naší vlast s cílem procestovat vzdálenou zemi dlouhého bílého mraku. Již nikdo z nás nenosí ve svých útrobách pozůstatky české kuchyně.
Dnes jsme se probudili do sychravého rána, po včerejší noční večeři jsme všichni zdrávi a silní a schopní objevovat krásy této země. A že je co objevovat. Město Queenstown, ve kterém krátce pobýváme a kde jsme po dlouhé době okusili pivo – kam se hrabe na naše G, nabízí mnoho překrásných scenérií. Naším dopoledním cílem je využití gondoly – lanovky, která nás vyveze na vyhlídku nad městem (760 m.n.m., 426 m nad městem). Před opuštěním našeho Donko (pojmenování se mezi námi ujalo) ho
musíme ještě zbavit starých a nečistých náplní a dát mu náplně nové. Za cca 30 minut je hotovo a my můžeme jít. Kabinka je pro čtyři osoby, jedeme tedy všichni spolu. Po nastoupení se nám za krátkou chvíli nabízí překrásný výhled na město a okolí. Čím výše gondola vystupuje, tím je výhled krásnější a krásnější a skoro vůbec nevadí, že je pod mrakem a občas spadne i pár kapek. Krátkou procházkou po vrcholku hory – kopce si krátíme dlouhou chvíli před dalším přesunem. I navštívili jsme i krytou vyhlídku a
ejhle, je zde přístupná a rychlá wifina. Ihned zahajujeme komunikaci s domovem, i když u Vás doma všichni většinou spíte. Internetová komunikace je zde na velmi slabé úrovni, Vodafon, od kterého máme zakoupena data má stále poruchu a stále slibuje, že ji včas opraví. Na náš dotaz, zda to stihne alespoň do 10.listopadu letošního roku nám odpovídá, že to bude trvat maximálně jeden až dva dny – už to trvá dny tři. No uvidíme.
Po návratu z hory probereme plán další cesty, nasedáme a odjíždíme směrem k městečku Te Anau, kde doplňujeme Donkovi palivo a ve zdejším zařízení pro obživu obyvatel pořizujeme něco málo pro sebe. Po dohovoru s naším poradcem Martinem Slívou pokračujeme v další cestě směr Milford Sound – nový div světa. Cesta výborně ubíhá a tak jsme o půl osmé jen 30 km od fjordu. Zde, na místě zvaném Casscade Creek Camp, Donka zbavujeme další zátěže, platíme mírný poplatek za přespání a připravujeme obědovečeři. Mňam. Poté probíráme vše možné – zajímavé je, že na volby si nikdo nevzpomněl, není proč, bez připojení k internetu jsme nedostatečně informovaní a zdejší tisk tyto události snad ani nezaznamenal. A jelikož se připozdívá, je čas na večeři. I ta je za krátkou dobu připravena, po chvíli i snězená. Ještě kčp (káva-čaj-pivo) a hajdy na kutě. Zítra nás čekají další krásy Nového Zélandu.
S podporou www.true-travel.cz
